Show Jana Krause: Šťastný bavič, kterému konkurují slovenští politici, emotivní spisovatelka, která ztrácí geniální myšlenky, a profesionální pračlověk

by Jolana Holáňová · Published 5. 10. 2022

V dalším dílu Show Jana Krause se představí bavič Dano Dangl, spisovatelka Radka Třeštíková a profesionální pračlověk Jan Tonda Pulpán.

Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 5. října ve 21.35 na Primě.

Diváky a publikum přijde tentokráte jako první host Show Jana Krause rozptýlit svým specifickým humorem bavič Dano Dangl, jehož jméno máme spojené především s kultovním pořadem Partička, ve kterém je hercem, autorem i producentem. „V nějaké fázi svého života jsem zjistil, že jsem dost špatný herec,“ říká sebekriticky Dano. „Viděl jsem se na nějakých záznamech. Nejprve mi vadil hlas, pak i tvář. A nedokázal jsem se nad to povznést.“ A protože práce producenta mu přišla jako dobrý únik, začal se stále více angažovat právě v této oblasti. „Teď je ale výborná doba na produkování,“ ironicky poznamenává, „máme v podstatě zastavené tři filmové projekty. Začalo to první fází korony, pak druhou a teď válka… Takže nevíme, co bude.“ A i když má v záloze nějaké jiné, levnější projekty, není to prý úplně ono. „Partička je sice také levný projekt, ale nic dalšího podobného mě zatím ještě nenapadlo,“ dodává smířlivě o velice úspěšné improvizační show. Na Slovensku mu však podle jeho slov roste konkurence. „Začali nás bavit politici,“ vysvětluje s ironickým úšklebkem, „a tomu se nedá konkurovat. Je to levný, je to pořad, mají kostýmy, mají kameru.“ Naopak si ale nemůže vynachválit svoji tolerantní manželku. „Skutečně, můžu si díky ní dovolit natáhnout ten čas a pracovat s ním víc než normální člověk. Děti už začínají pomalu odcházet, jsou velké – Oliverovi je 19, Lauře 16 a nejmladší dceři je šest,“ říká pyšně trojnásobný otec s tím, že delší pauza mezi dětmi vznikla proto, že nebyl na nic čas. „Jsem často dost dezorientovaný,“ přiznává Dano poté, co ho moderátor přistihne při několika základních neznalostech o jeho vlastních dětech. „Syn je teď v Holandsku a dělá tam nějakou ekonomickou školu… no úplně přesně to nevím,“ směje se. „Mluvil jsem s ním předevčírem, ale o úplně jiných věcech.“ Praktickou stránku života rodiny má tedy očividně na starost opravdu jeho manželka. „Například nám vedle domu vyrostl nový dům a já jsem o tom v podstatě ani nevěděl. I ten starý dům postavila. Kdyby to bylo na mně, spal bych doteď na pozemku,“ dodává. „Troufám si říct, že mám hezký život. Dokonce si ani neperu a nežehlím,“ bilancuje Dano a na závěr se vyznává z toho, že v době koronaviru to vlastně bylo báječné, protože měl konečně čas být se svojí rodinou. A také že je velmi šťastný!

Dalším hostem, který přispěje k příjemné atmosféře dnešního večera, bude bestsellerová autorka Radka Třeštíková. Jen co si přisedne na červenou pohovku, potvrdí, že Dano působí velmi šťastným dojmem. Zároveň ale přizná, že pro ni osobně a pro její tvorbu jsou inspirativní spíše nešťastné osudy. „O těch nešťastných se rozhodně líp píše,“ myslí si, „zatímco štěstí je jen taková vata.“ Tvrdí o sobě, že má ráda emoce, a tak možná i proto je aktivní na sociálních sítích. „Ráda lidi rozčílím, pak si říkám, že už to bylo moc, že už to bylo přes čáru, a pak se snažím z toho nějak vycouvat s hlavou vztyčenou. Ale ne vždycky se to podaří,“ říká se smíchem spisovatelka. „Já jsem takové drama.“ Veřejně dobře známý je i její rozvod s fotografem Tomášem. Na to, proč se vztah rozpadl, má pak Jan Kraus svoji teorii – souvisí to podle něj s Radčinou účastí v televizní taneční soutěži, protože tam se prý všechno rozpadá. „Jako že by za to mohl ten tanec?“ nenechá se Radka vmanipulovat do souhlasu. „Ráda bych to na to svedla, můžeme si říct, že to bylo to zásadní… nějaké náklony tam proběhly, ale myslím, že mi to myslí nehnulo,“ trvá na svém, i když připouští, že to bylo fajn. „Bylo mi hezky, že nejsem pořád doma. Ale vyšoupli mě brzy, jinak bych si to byla ještě užívala.“ O své práci, ve které je mimořádně úspěšná, prozrazuje, že píše v noci. „Největší klid je v noci, ale moje děti chodí spát strašně pozdě, takže jsem se rozhodla, že je nebudu uspávat, a oni chodí spát, až odpadnou. Nemám nervy na to je uspávat, takže jsem si řekla, že víc času ušetřím, když je nechám, ať chodí spát, v kolik chtějí,“ vysvětluje s tím, že dětem je sedm a devět let a že tedy na psaní moc času nezbývá. „Občas přijde myšlenka i přes den, a to se pak dětem snažím vysvětlit, že aby měly jídlo v lednici, musejí mě nechat pracovat. Neustále si o tom povídáme, ale oni stejně chodí a povídají si to svoje v době, kdy já potřebuju udržet myšlenku, a pak ji prostě ztratím. I když se mi zdálo, že je geniální. A večer se mi stává totéž, to zase s nějakou geniální myšlenkou usnu. Ještě v polospánku si říkám, že si ji budu do rána pamatovat, protože je to tak dobrý, že to nemohu zapomenout. Pak se ale probudím, a ona tam není. Tak jsem poztrácela spoustu geniálních myšlenek. Anebo možná nebyly tak geniální.“ A co by spisovatelku, která se během rozhovoru poté, co seděla vedle nehorázně šťastného baviče, cítí také šťastně, dokázalo ještě k neudržení rozveselit? „Třeba alkohol,“ říká se smíchem a dodává, že je z Moravy. A šťastný by měl být prý i muž, kterého by si vedle sebe dokázala představit.

V závěru večera se vrátíme hluboko do minulosti lidstva – třetí dnešní host, Jan Tonda Pulpán, má totiž velice nevšední koníček – zajímá se o to a zároveň zakouší na vlastní kůži, jak žili lidé v pravěku. „Přehouplo se to až do toho, že už je to i moje profese,“ vysvětluje pračlověk z povolání. „Mám často takové období, kdy doufám, že přijde plat. A je to takový praplat před tím platem. Ale on pak přijde. Takže si takto odskakuju i do té moderní doby a dělám takové mosty.“ Pravěk se tedy stal předmětem jeho drobného podnikání, což s sebou nese i spoustu otravných věcí, jako je komunikace s úřady či se zákazníky. „Mým zákazníkem je někdo, kdo by se chtěl podívat do pravěku, anebo je to třeba i muzeum.“ Většinou od svých zákazníků čeká, že vyjádří svoje přání, které se snaží naplnit, přičemž zároveň tuto představu musí často korigovat s ohledem na to, jak to v pravěku skutečně vypadalo a chodilo. „Může to být třeba i nějaký kurz, například rozdělávání ohně,“ popisuje dále. V čem naráží hra na pravěk na současnou civilizaci? Jak dlouho trvá rozdělat oheň? A jak vypadá večerní zábava v pravěku?